Mytí a čištění auta se může zdát jako maličkost, ale právě zde dělá mnoho řidičů zbytečné chyby, které stojí výsledek a dlouhodobě i peníze. To, jak čistit a mýt auto, přitom na první pohled vůbec nevypadá jako věda, právě naopak. I takovéto činnosti ale mají svůj správný postup a také varování, jak nedělat chyby.

(Zdroj: depositphotos.com)
Správná technika péče o karoserii, tedy péče o lak, je základem dlouhé životnosti auta. Stačí jedna chyba a důsledky jsou dlouhodobé.
V první řadě, auto je třeba zvenku mýt ve stínu, ne na rozpáleném slunci. Stejně tak je problémem mráz, takže pokud je příliš zima, mytí musí proběhnout uvnitř a při teplotě nad nulou. Začněte oplachem tlakovou vodou z rozumné vzdálenosti, abyste nejprve smyli prach a sůl, při silné špíně pomůže aktivní pěna.
Na ruční mytí použijte autošampon s neutrálním pH a rukavici z mikrovlákna. Nejlepše fungují dvě vědra, jedno se šamponem a druhé na vyplachování. Vždy myjte shora dolů rovnými tahy bez tlaku, spodky nechte na konec.
Okna po umytí přejeďte čističem na sklo a použijte dvě mikrovláknové utěrky. Prvním okno vyčistíte, druhým dosucha doleštíte. Zkontrolujte okraje u těsnění, kde se drží špína, nezapomeňte přetřít gumičky stěračů, protože když jsou mastné, rozmazávají film po skle. Na závěr sklo doleštěte a dejte při tom velký pozor na šmouhy.
Pokud jde o chyby, tími jsou mytí na přímém slunci, použití domácích odmašťovačů a sušení na vzduchu bez utření. Jar sice odmašťuje, ale sebere ochranu z laku a může zanechat fleky. Pozor na papírové utěrky, mohou poškrábat lak.
Druhou oblastí čištění je interiér. Ten se dokáže zašpinit rychleji, než si myslíte, ale pokud ho budete čistit správně, bude se vám v autě mnohem příjemněji jezdit. Začít je třeba samozřejmě vysáváním, a to koberců i čalounění nahoře.
Vyjměte rohože, vyklepejte je, vysávejte koberce, švy sedadel, mezery mezi sedadly, kolejničky i okolí pedálů. Prach z mřížek ventilace uvolněte měkkým štětcem a hned ho vysávejte. Potom přetřete prahy a těsnění vlhkou mikrovláknovou hadříčkou. Pokud jde o čalounění, to čistěte po menších plochách a s minimem vody.
Škvrny nejprve jemně odsajte a až potom použijte čistič na textil s měkkým kartáčkem. Při kůži použijte čistič na kůži a po něm ji ošetřete ochrannou vrstvou.
Koberce či rohože jsou kapitola sama o sobě. Právě tam se drží vlhkost a zápach. Při běžné špíně je stačí pořádně vysát a pročesat kartáčem, při blátě použijte čistič na koberce a vytáhněte co nejvíce vlhkosti. Rohože nechte úplně vyschnout mimo auta, jinak se vám budou rosit okna a v autě za chvíli budete cítit zápach zatuchliny.
Okna zevnitř čistěte čističem na sklo a mikrovláknami. Jedním ho umyjte, druhým doleštěte. Vyhněte se domácím odmašťovačům, chlóru a stříkání spreje na palubní desku, neboť ten se odráží do čelního skla. Přípravky stříkejte na hadříček.

(Zdroj: depositphotos.com)
Speciální přístup při čištění si vyžadují kola. Ta jsou v kontaktu s největší špínou a mnozí je při mytí odbudou jen opláchnutím, což je velká chyba.
Kola čistěte ideálně ještě před karoserií a vždy na vychladlém autě ve stínu. Nejprve je pořádně opláchněte, poté použijte čistič na disky a nechte ho chvíli působit, ale nikdy ne zaschnout. Na čela disků použijte měkký kartáč, na paprsky a okolí ventilů úzký kartáček, přičemž je průběžně oplachujte, abyste z nich smyli brzdový prach.
Pokud už je na kolech zapečený, sáhněte po přípravku, který rozpouští kovové nečistoty. Pozor si ale dejte na disky, agresivní kyselé čističe a příliš tvrdé kartáče umí poškrábat lak disku a zhoršit jeho vzhled. Po čištění vše důkladně opláchněte.
Pokud jde o pneumatiky, ty umyjte čističem na gumu nebo jemnějším univerzálním čističem a kartáčem projeďte bočnice, dokud nepřestanou hnědnout. Potom je opláchněte a nechte uschnout, aby se na ně nelepily nečistoty. Pokud chcete mít na závěr na pneumatikách i lesk, zvolte speciální přípravek na ošetření gumy či povrchu pneumatik.
U kol nezapomeňte na praktickou stránku. Alespoň jednou za měsíc na studených pneumatikách zkontrolujte tlak a porovnejte ho s doporučením výrobce. Právě špatný tlak umí způsobit nerovnoměrné sjetí nebo praskliny na bočnici.
Kromě správného postupu při čištění auta a jeho jednotlivých částí je klíčem k úspěchu i výběr správného místa a způsobu čištění. Mnozí řidiči ve snaze ušetřit čas riskují trvalé poškození povrchů a tak udělají víc škody než užitku.
Nejpohodlnější je zvolit samoobslužný box či ruční myčku, kde máte vodu, odtok a slušné světlo, abyste viděli fleky. Doma to má smysl, když máte prostor a umíte vyřešit odtékání vody, abyste nedělali nepořádek na zemi. Ve městě si raději ověřte pravidla, někde je mytí na ulici nebo parkovišti dokonce zakázáno.
Ruční mytí vám dá větší kontrolu a zejména je mnohem menší riziko poškrábání laku. Kartáče jsou sice rychlejsi a pohodlnější, ale ty nedoporučujeme.
Pamatujte, že auto nikdy nemyjte na přímém slunci, vždy hledejte místo s stínem. Pozor také na vítr, který vám na mokré auto nanese prach a pyl. Pokud budete mýt auto na ruční automyčce, na závěr vždy zvolte měkkou nebo osmotickou vodu.
Ta totiž nezanechává po uschnutí fleky a vodní kámen, budete také mít méně map na karoserii a mnohem méně práce s leštěním. Při mytí se vyhněte místům pod stromy, kde padají kapky pryskyřice nebo pylu. Jedna dobrá rada na závěr: pokud je venku silný vítr nebo mráz a vy se jim neumíte vyhnout, odložte mytí na jindy!
